PŘED 30 LETY: Pranostiky spojené s měsícem srpen

Ilustrační foto
Autor: RegionálníPortály.cz

Srpen je osmý měsíc roku. Ve starořímském kalendáři se jmenoval sextilis, tj. šestý, neboť rok tehdy začínal březnem. Když udělil římský senát císaři Oktaviánovi (vládl 29 př. n. 1.-14 n. l.) titul Augustus (vznešený), byl na jeho počest pojmenován tento měsíc augustus a tento název převzala většina evropských jazyků. Název našeho srpna by napovídal, že v tomto měsíci panuje srp, tedy žně, ale v červenci jsme si dokázali, že žně jsou již za námi. Byl také vysloven názor, že název srpen souvisí s litevským sirpisti tj. zráti.

Všeobecných pranostik v srpnu je v porovnáni s červencem podstatně více. Druhým zajímavým rysem je, že si všímají hlavně teplot. Srpen je po červenci druhý nejteplejší měsíc roku a je méně deštivý nežli červenec. Srovnáme-li srpen s červnem, pak je srpen nejen teplejší, ale i výrazně sušší. Je tedy možné považovat srpnové počasí za nejkrásnější v roce. Všeobecných pranostik je známých přes 30, všimneme si několika z nich:

1. Srpen má nejkrásnější počasí v roce.

2. Srpen a únor - tepla a zimy úmor.

3. Z počátku tohoto měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

4. Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.

5. Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.

6. Když pálí srpen, bude pálit i víno.

7. Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.

Pranostiku č. I jsme si vysvětlili již v úvodu. Překvapivá je pranostika č. 2, podle které se naznačuje nejteplejší a nejchladnějši měsíc roku. Podle dlouhodobých sledování je ze dvou třetin nejteplejším měsícem červenec, takže pranostika není příliš přesná. Zaznamenal ji F. L. Čelakovský. Jednou z mála srpnových pranostík, které si všímají srážek, je pranostika č. 4. Maximum vodních srážek je sice v červenci, ale má nejen pěkný rým, ale i logiku. Podíl srpnových srážek je vysoký, v ČR činí cca 10 — 13 % ročních srážek. Vinařské pranostiky č. 5 a 6 a jejich podoby jsou v srpnu časté, přičemž č. 5 spíše vyjadřuje, vzhledem k zimě, přání, aby byla jaká má být. U poslední pranostiky se jedná o nepřímé vyjádření srpnových teplot - je-li srpen teplý, poroste hodně hub.

Nejznámějšími kritickými dny srpnových pranostik jsou Vavřinec a především Bartoloměj.

10. srpna - Vavřince

1. Vavřinec - první podzimec.

2. Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého, byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.

3. Na svatého Vavřince slunečnost — vína hojnost.

4. Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budem dobré víno miti.

Co se dá dělat. Kolem Vavřince již začínají průměrné teploty klesat, proto se tento den, někdy trochu předčasně, považoval za první podzimní den. Vtipně to vystihuje jedna z německých pranostik - „Po svatém Vavřinci již dřevo neroste". Svatý Vavřinec je především patronem vinařů, jak tomu napovídají pranostiky týkající se vína. Je zajímavé, že při slunečním počasí na Vavřince se předpovídá jak hojnost, tak i kvalita vína. Pěkné znění pranostiky č. 2 bylo známé již v roce 1617.

24. srpna - Bartoloměje

1. Bartoloměj svatý odpoledne krátí.

2. Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude, bude- li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.

3. Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosí.

4. Svatý Bartolomí všemu hlavu zlomí.

5. Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.

6. Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.

Bartolomějský svátek má v lidové pranostice významné postavení jako přelom mezi létem a podzimem. Bartoloměj totiž odpoledne krátí (rčení č. 1), nýbrž i všemu hlavu zlomí - létu, klasům i koupám. Pokud se týče koupání, neškodí si připomenout i začátek koupání. Řeší to pořekadlo „Svatý duch - do vody buch", nebo „Po Božím těle skoč do vody směle". V obou případech jde o pohyblivé svátky. „Průměrné" datum neděle svatodušní je 27. 5. a Božího těla 7. 6.

Pranostika č. 2 je známá již v roce 1617 a lze s ní částečně souhlasit, přestože předpovídat delší období podle počasí jednoho dne je rizikové. Naproti tomu pranostika č. 5 je zajímavá přesně opačně. Podle ní má nastat teplý, suchý podzim s bohatým slunečním zářením, které zdárně dovrší vinařův rok a zajistí dobrou pohodu pro vinobraní. Bartoloměj totiž spadá do období, kdy se počasí stabilizuje, není ohrožován vpády studeného vzduchu. Další období relativního klidu by mělo nastat v druhé polovině září, případně v říjnu (babí léto). Dlouhodobá předpověď podle těchto pranostik by mohla mít naději na úspěch. Základem zkoumání vinařských pranostik je rozbor maximálních teplot vzduchu, počet hodin slunečního svitu a úhrn srážek, a to jak na Bartoloměje, tak i v září a říjnu. Pomůže nám statistika, která potvrzuje pravdivost pranostiky č. 5 z 58 %.

Vtipným vystižením charakteru počasí koncem srpna je poslední pranostika. Pochází z doby, kdy se zvonilo proti krupobití a bouřkové mraky s před- pokládaným nebezpečím pro úrodu se zaříkáváním zaváděly (odváděly) nad lesy, kde nemohly uškodit. Při stabilizaci počasí koncem prázdnin je opravdu konec bouřkové činnosti, především bouřek „z tepla". Proto jiná pranostika říká: Po Bartoloměji jdou bouřky domů.

Mimo uvedené „kritické" dny měsíce srpna je známý i 15. srpen - Nanebevzetí panny Marie.

1. Den Nanebevzetí panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.

2. Pakli o Nanebevzetí panny Marie prší, pak padesát dní mokrých k očekávání máme.

Po Vavřinci a před Bartolomějem se i tento den zaměřuje na kvalitu i kvantitu vína. Pranostík podobného znění je několik, bohužel vyjadřují spíše přáni dobrých výsledků. Druhá pranostika je pesimistická, naštěstí nepravdivá, protože v druhé polovině srpna je ustálené počasí a nevyskytuje se delší deštivé počasí.

28. srpna - Augustina

1. Svatý Augustin udělá z tepla stín.

2. Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.

29. srpna - Stětí Jana Křtitele

1. Stětí svatého Jana - přestávají již parna.

Co naplat. Školáci mají půl prázdnin za sebou, chladnější rána taktně připomínají, že nejteplejší dny jsou za námi, a v povědomí školáků se častěji připomíná škola. Zemědělci mají po žních a díky moderní technice, která urychlila zemědělské práce, nepoznají naši potomci, co to je, když se řekne „fouká ze strniště ".

Článek byl převzat se souhlasem vydavatele ze zpravodaje města Blanska 8/95. Titulek je redakční.

O čem se psalo v Blanenském zpravodaji před 30 lety? Pravidelně vybíráme ty nejzajímavější články, které si v této rubrice připomeneme.